Variety, znaky, barvy

Znaky

Tak a teď si povíme, jak se tomu odborně řekne, když má potkánek někde nějakej flek. :-)

 

               - solid

to je potkánek bez znaků, jeho barva je ronoměrně po celém tělíčku. Hodnotí se, aby skutečně nikde nebyla bílá barva, která se občas objevuje na prstíkách nebo tlapičkách tmavých solidů (viz naše černá rexice Pišťa :-D).

 

              - berkshire

potkan má bílou skvrnu na břiše. Měla by být ostře ohraničená a jednolitá. Nesmí být příliš malá, ale ani velká (např by neměla být vidět zboku). Potkánek by měl mít bílé i ponožky a konec ocásku.

    

               - husky

skutečně vypadají hodně jako tito pejsci. :-) Záda jsou tmavá, bříško bílé a na hlavě se barva rozděluje do dvou pruhů. Čím jsou mladší, tím jsou tmavší, ke stáru někteří téměř zbělejí.

 

                - variegated

hlava je barevná, po těle jsou různé barevné stříkance. Na bříšku by skvrny být neměly.

 

                - spotted

potkánci mají bílou skvrnu na čele, ideálně o velikosti kolem půl cm. Skvrna by měla být pravidelná

 

                 - bareback

hlava, krk a hrudník jsou zbarvené, zbytek je bílý. Častou chybou je, že ten bílý zbytek není úplně bílý, ale najdou se v něm flíčky.

 

                 - Kapucín

zbarvená je hlava a krk, dolní čelist je bílá stejně jako zbytek těla.

Barvy

Barviček je samozřejmě velké množství, tak si řekněme ty základní:

 

                - Albínci

myslím, že to je přesně ten potkánek, kterého si většina lidí vybaví, řekne-li se laboratorní potkan. Čili bílý potkánci s červenýma očičkama, kterým zcela chybí pigment.

 

                 - aguti

toto zbarvení musí být na druhém místě, protože je přírodní. Potkánci mají velmi podobnou barvičku jako jejich divocí kolegové. Takže jsou hnědí se stříbřitým bříškem a černýma očičkama.

 

                 - americká modrá

modroučký až stříbřitý potkánek s černýma kukadlama.

 

                - siam

podklad je béžový a čumáček, nožičky, ouška a kořen ocasu jsou tmavě hnědé. Očička jsou červená.

 

               - černá

tito potkánci jsou prostě celočerní, s černýma očima. K stáru mohou začít trochu světlat.

 

               - béžová
 
středně béžoví potkánci s červenýma až černýma očima.

 

              -šampaňská

světle béžová barva, lehce růžové odlesky. Oči světle červené až růžové.

 

              - čokoládová

mají barvu hořké čokolády, takže jsou dost tmavě hnědí s černýma očima.

 

               - silver

světlounce šedí potkani s nádechem do modra. Oči světle červené.

Variety

Potkánci mohou mít různý kožíšek, mezi nejčastější variety patří:

                  - standard

tito potkánci mají hladkou rovnou srst, která je krátká a přiléhá k tělu. Ouška jsou v přímé linii s očičkama. Veškeré vousky jsou rovné.

 

                  - dumbo

dumbáčci mají velká ouška položená hodně na straně hlavy. Nesmí být nijak výrazně stočená, nebo pomačkaná.

 

                - rex

rexové mají srst zvlněnou, odstávající a poněkud hrubší než standardi. Neustále působí tak trochu dojmem, že by potřebovali učesat. :-) Srst rexů nesmí být příliš jemná, ani rovná. Ještě existuje varianta double-rex, která vzniká při křížení dvou rexů. Potkánci mají velmi jemnou srst, která roste v různých okrscích a vypadává.

 

                - fuzz

fuzzačci mají srst velmi jemňoučkou, svrchní chloupky jim úplně chybí. Srst by ale měla být hustá a lysá místa jsou rozhodně vadou na kráse. Pozor, tuto variantu nedoporučuji začátečníkům, samičky mívají problémy s mimoškama.

 

                - sphynx

bezsrstí potkánci, kterým sem tam na tělíčku vyroste trs tvrdým chloupků, sem tam vypadne a naroste někde jinde... :-) Sphinxové u nás nejsou uznanou varietou. Sice se postupně dosahuje v jejich chovu úspěchů, přesto nese řadu rizik a potkánci jsou často ohroženi. Rozhodně nedoporučuji odchov začínajícím chovatelům. Samičky často mívají problémy s nedostatečnou tvorbou mléka. Pozor, dva sphinxové se nesmí pářit, jejich mláďátka by nebyla životaschopná. Navíc se u sphinxů vyskytují častěji genetické vady.

 

               - dlouhosrstí

mají delší, jemnou srst, která odstává od těla a činí potkánka hodně roztomilým. U nás je to neuznaná varieta.

 

              - bezocasí

je to u nás neuznaná varieta a i když nechci soudit, tak podle mně jedna z největších chovatelských chyb. Nikdy nepochopím, proč někdo bere potkanům ocásek, když je pro ně tak důležitý. Ocas není mávátko bez účelu, potkánek s ním udržuje rovnováhu, ovíjí ho kolem předmětů po kterých lozí, chladí se jím,...Ale tak objektivně. :-) Tito potkánci mají místo ocásku různě dlouhý pahýl, část mláďat ve vrhu nebývá životaschopná. Nesmí se mezi sebou pářit. Samičky často mívají těžký porod kvůli různým deformacím páteře, které absence ocásku vyvolává. Bezocasí potkánci většinou žijí kratší dobu a bývají hodně malincí.